Justice

cgaff_lp_netcre_br_728x90.jpg

Slovo justice v češtině označuje soudnictví a výkon spravedlnosti. V minulosti se tímto slovem označovala šibenice. V angličtině pak slovo justice znamená spravedlnost.

Justice neboli soudní moc

Státní moc v České republice se skládá ze tří složek – z moci výkonné (kterou tvoří vláda a prezident), dále pak z moci zákonodárné (která se skládá z poslanecké sněmovny a senátu) a z moci soudní – justice. Výkonem soudní moci jsou pověřeny nezávislé soudy prostřednictvím soudců. Kromě nich se na výkonu justice podílí také laické osoby, kterým se říká přísedící. Jaká jsou hlavní pravidla pro výkon justice v České republice?

Každý občan se může u soudu domáhat svého práva a soudy se nemohou ze své vůle odmítnout určitým případem zabývat. Soudci jsou k jednotlivým případům určení podle předem daných pravidel a účastník soudu nemůže být svému zákonnému soudci odňat. Všichni účastníci soudu před ním mají rovné postavení. Soudci jsou při svém rozhodování povinni se řídit platnými zákony, resp. ústavou a mezinárodními smlouvami, ale ne podzákonnými předpisy. Soudy rozhodují nejen na základě práva, ale také na základě zjištění dalších skutkových okolností.

Justice a druhy soudů v České republice

V České republice jsou soudy rozděleny do čtyřčlánkové soustavy – nejvyšší soudy, vrchní soudy, krajské soudy a okresní soudy.

Nejvyšší soud u nás má sídlo v Brně a je společně s Nejvyšším správním soudem nejvyšším článkem v české soustavě soudů. Pokud se někdo chce stát soudcem Nejvyššího soudu, musí to být právník s minimálně desetiletou odbornou praxí. Základním úkolem Nejvyššího soudu je rozhodování o dovoláních a stížnostech na porušení zákona u rozhodnutí soudů nižších stupňů. Předsedkyní Nejvyššího soudu je od roku 2002 Iva Brožová, před ní tuto funkci zastávali Eliška Wagnerová a Otakar Motejl.

Druhým nejvyšším článkem českého soudnictví jsou Vrchní soudy. Ty jsou u nás dva, jeden má sídlo v Praze a druhý se nachází v Olomouci. Jejich úkolem je rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských soudů. Vrchní soud v Praze má ve své působnosti odvolání proti rozsudkům krajských soudů v Čechách a Vrchní soud v Olomouci se zabývá rozsudky krajských soudů na Moravě.

cgaff_lp_hc_b_630x400.jpg

Dalším, třetím článkem českého soudnictví jsou krajské soudy. Těch je v České republice celkem osm – Městský soud v Praze, Krajský soud v Praze, Krajský soud v Hradci Králové, Krajský soud v Českých Budějovicích, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem, Krajský soud v Brně a Krajský soud v Ostravě. Jejich agendou je rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím okresních soudů a dále pak speciální agenda, do které patří např. rozhodování o autorskoprávních sporech, insolvenčním řízení nebo sporech o ochranu osobnosti.

Základním článkem soustavy českého soudnictví jsou okresní soudy. Celkem jich je u nás 86, z toho 75 klasických, 10 obvodních soudů v Praze a jeden městský soud v Brně. V letech 1949 až 2002 byla příslušnost okresních soudů vázána na tzv. soudní okresy, ale od roku 2002 došlo ke změně. Další velká změna nastala v roce 2007, kdy byly hranice jednotlivých okresů přizpůsobeny státní reformě, zatímco soudní obvody zůstaly stejné. Úkolem okresních soudů je rozhodování v občanskoprávním a trestním řízení s výjimkou některých případů, které putují rovnou ke krajskému soudu (např. nejzávažnější trestné činy apod.). V obvodech, které přísluší k okresním soudům dále působí okresní státní zastupitelství, notáři a soudní exekutoři.

Obchodní rejstřík je důležitý rejstřík. Živnostenský rejstřík je rejstřík Ministerstva průmyslu. OSSZ je důležitý orgán státní správy. ČÚZK je zkrácený název pro Český úřad zeměměřický a katastrální. Servis24 přihlášení je dobře zabezpečeno.


Reklama:

cgaff_lp_f_b_160x600.jpg

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!